Po zimním osmiměsíčním půstu pořádáme letošní první nájezd na Alpské vrcholky. Naším cílem je Čechy hojně navštěvovaný Hoher Dachstein. Horu chceme zdolat záměrně v tomto jarním měsíci, protože letní výprava na "Dach" se rovná výlet do Prahy na Václavské náměstí (názor pisatele). Dachstein se pokusíme zdolat ze severu. Tzn. z Hallstatu přes Schilcher H. a Simmony H.
Příjezd do Hallstatu (500 m):
Cesta proběhla poklidně. Pro šlapače, kteří plánují dojezd do Hallstatu v odpoledních nebo večerních hodinách s přespáním pod nástupem, doporučuji projet celý Hallstat a po cca 3 km za městem naleznete po levé straně ideální plácek pro přespání. Přímo naproti je nástup na Seewand -- Klettersteig.
Výšlap na Simony Hütte (2205 m):
Po přenocování se přesouváme autem přes městečko Winkl, kde odbočujeme doleva, až na konec silnice pod lanovku na kopec Berghs. Krippenstein (2109 m). Na parkovišti probíhají poslední úpravy výstroje a výzbroje a hurá do kopců. Pro občasné návštěvníky hor doporučuji sáhnout po lanovce a nechat se dovést až na Bergstation Oberfeld (1880 m). Jestliže se považujete za milovníky hor a chcete vychutnávat opravdové krásy hor stačí se nechat dostrkat lanovkou na první přestupní stanici, která je cca ve výšce 1600 m, ušetříte si úmornou cestu po sjezdovce. Pro opravdové zarputilce a odpůrce používání výdobytků civilizace je určen velmi úmorný výstup sjezdovkou dlouhou cca 8 km. Jediný způsob, jak se vyhnout sjezdovce a nepoužít lanovku, se mi jeví výstup Seewand Klettersteigem. Jedná se údajně o jeden z pěti nejtěžších kletterstaigu na světě (klasifikace D-E) a výstup po něm je možný z optimální váhou na zádech pro takovýto počin, fyzickou a technickou připraveností. Náš odhad 6 - 7 hodin výstupu na Simony Hütte byl velmi podhodnocen. Výšlap na první přestupní stanici lanovky, což byly 4/5 sjezdovky a třetina cesty, nám zabrali4 hodiny !
Vzhledem k časové tísni, do které jsme se dostali špatným odhadem doby potřebné ke zdolání na Simony H., volíme přesun lanovkou. Lanovku opouštíme na Bergstation Oberfeld ve výšce 1880 m. Zrychlený přesun nám zajistil naději, že ještě dnes ulehneme na Simony H. Přesun z Schilcher H. na Simony H. by podle dostupných materiálů neměl trvat déle než 3 hodiny. Pohyb nad 1800 m v této roční době je ztížen sněhem, který ještě nestihl roztát.
Celá cesta je pod sněhem, orientace je možná pouze pomocí kůlů, které označují cestu stejně jako na Krkonošských hřebenech. Poměrně často se nám stalo, že jsme zapadli po koleno do sněhu zřídka po celou nohu. Proto doporučuji kvalitní obuv, která s návleky tvoří ideální výstroj pro toto roční období. Odměnou za naši námahu nám byla liduprázdná příroda Dachsteinu. Cestou na chatu jsme nepotkali živou duši.
Cesta z Schilcher H je plná drobných výšvihů. Celá se stáčí doleva a je zakončena prudkým 400 m stoupáním na Simony H. Myslím si, že cesta je dobře značena, protože i za takové sněhové pokrývky občas na kamenech objevujeme označníky. Velkým pomocníkem při orientaci jsou kůly, pomocí nich se za špatného počasí jistě neztratíte.
Přechod Hallstätter Gletscheru a útok na vrchol Dachsteinu (2995 m):
Vyrážíme za nepříliš nadějného počasí. Po krátkém klesání za Simony H. opět nabíráme výšku a snažíme se Hallstätter Gletscheru obejít z pravé strany. Zde se nám zdá nástup na ledovec nejmírnější. Objevujeme tyče, které označují cestu po ledovci, že by nějaká Rakouská novinka ? Celá cesta po ledovci vede podél severního hřebene Dachsteinu (Nied. Kreuz, Hohes Kreuz až k Nied. Dachstein) a je opravdu značena tyčemi. Po krátkém výšvihu u malého Dachsteinu, bychom měli cik cak vystoupat až k patě vrcholu Hoher Dachstein (jedna z možných závěrečných cest, stále po sněhu v závěru skála cca 80 výškových. metrů). My jsme díky špatnému počasí pokračovali stále podél tyčí přešli tím nástup zajištěné cesty a došli až k Seethaler H. Počasí se začíná rapidně zhoršovat, vítr kolem 100 km/h, krupky sněhu. Po zhodnocení situace jsme se rozhodli pokusit se alespoň o nástup na skálu. Vracíme se zpět a odkláníme se mírně doleva od značené cesty na ledovci, asi po 300 m od Seethaler H. nalézáme zajištěnou cestu po skále (druhá z možných obvyklých výstupových cest). Posledníchcca. 200 výškových metrů zdoláváme zajištěnou cestou (klettersteigem). Výstup po skále je příjemnou změnou. Po 30 výškových metrech pokus vzdáváme a vracíme se zpět.
Postup po skále se otevřel a vítr v kombinaci s ledovými krupkami nám znemožnil výstup. Návrat po ledovci byl velmi rychlý k malému zdržení došlo, když jsme se v závěru hledali cestu, kterou jsme nastupovali na ledovec. Díky špatné viditelnosti pouze odhadujeme přítomnost Simony H. Nakonec jsme cestu trefili.
Různé radosti a strasti při výstupu:
Pro mě bylo největším zklamáním přístup chataře na Simony H. Z jeho výrazu tváře se dalo vyčíst: "Zase sem lezou nějaký lidi a jsou to Češi ! No to budou problémy." Po chatě chodil jako četník, snad myslel, že mu ji chceme odnést do údolí. Cena za ubytování na Simony H. přijde na 205 ATS, při členství v OEAV nebo jiné přidružené organizaci 115 ATS. Legitimace sebou jinak jste bez nároku.
Negativní přístup chataře zastínilo setkání s pomocnou sílou "starého Simona" a to Nepálcem Kumarem Lamichhane. Ve večerních hodinách, jsme ho vytáhli z područí "Simona" a vyzpovídali, na jaké hory vylezl, jaké ho čekají a další podrobnosti z života nepálských horolezců. Přátelské foto s člověkem, který vylezl do 8500 m, nemůže chybět v naší foto galerii.
Největší radost jsme měli z opuštěnosti pohoří, což je pro mě nová zkušenost. Do takto nízkých hor se vyplatí jezdit poměrně brzo. Začínáme přemýšlet i o bivaku. Málo která chata je v ½ května otevřena.
