Charakteristika:
Označován za nejkrásnější sněhový hřeben v Alpách a právem. Velmi vysoká expozice v horní části výstupu je skutečně nevšedním zážitkem.
Vybavení:
sedací a prsní úvazek, lano 50 m, smyce 10 ks (podíl spárové a obvodové 2 : 8) , expresky 5 ks + 5 ks jdou volně přímo do borháků, slaňovací osma, HMS karabina 3 ks, přilba, Ledovcové šrouby 2 ks, mačky a cepín (podstatná část po ledovci nebo firnu)
Zajištění:
Celý výstup není přeplněn zajišťovacími body. Ve spodních skalnatých částech je stará cesta zprava nezajištěna a nová cesta z leva (ocelové lano) se při špatných sněhových podmínkách velmi špatně hledá.
Možnost ústupu:
Na vlastním hřebeni již žádná.
Výchozí místo:
Středisko Pontresina (1800 m.n.m.) nedaleko St. Moritz nabízí poslední možnost zanechání automobilu na placeném a údajně hlídaném parkovišti. Nejvýhodnější je zaparkovat u nádraží. Placení je trochu problematické s maximální délkou pobytu.
Od nádraží po značené cestě pěšky nebo koňmo k Hotelu Roseggletscher (1999 m.n.m.). Zde odbočit doleva a šikmo vzhůru postupně nabírat výšku až do míst, kde se nachází chata Tschierva (2573 m.n.m.), výchozí to bod pro zdolání Biancogratu. Od nádraží tato vzdálenost obnáší 3-4 hodiny.
Přístup:
Chata Tschierva není na úplně ideálním místě ani v ideální výšce. Nástup pod stěnu je vcelku dlouhý a únavný. Kompenzují ho ovšem nádherné rozhledy na vpravo se tyčící štíty Piz Roseg (3920 m.n.m.) a Piz Scerscen (3 971 m.n.m.). Od chaty se vystupuje opět šikmo vzhůru po orograficky pravé straně ledovce Vadret da Tschierva, tedy ve skutečnosti po jeho levé straně. Po cca 1,5 hodině vyústí cesta po moréně na ledovec Vadret da Tschierva. Zde se překoná jeden strmý, ale poměrně krátký a bezpečný úsek firnu. Po zdolání tohoto úseku se ocitnete na velké plošině uzavřené dvěma širokými sněhovými kuloáry. Ten levý spadá z Piz Morteratch (3751 m.n.m.) a ten druhý, pravý ze sedla Fuorca Prievlusa (3430 m.n.m.). Toto sedlo je vaším cílem a proto přejděte celou plošinu právě pod tento kuloár. Celý tento nástup vás přiblíží až pod západní stěnu Piz Bernina zakončenou za úsvitu lesknoucím se ostřím hřebene Bianco. Od chaty k odrthové trhlině cca 3-3,5 hodiny.
Výstup:
Výstup do sedla Fuorca Prievlusa má dvě varianty. Stará cesta obchází skalní bloky na levé straně kuloáru zprava a tedy se jedná o průstup vlastním kuloárem. Jistit se to v podstatě nedá. Sklon tak 40° - 45° v horní části. Navíc je tato cesta v jednom úseku vystavena nebezpečí pádu kamení ze stěny Bernina. Nová cesta zmíněné bloky v levé části překonává přímo po nedávno zbudované cestě zajištěné ocelovým lanem. Tento Klettesteig je v provozu od roku 2001. Cesta je objektivně bezpečná a rychlá, ale má jednu nevýhodu. Nenajdete ji jen tak (Nám se to nepodařilo -- pozn.). Ze skalních bloků v pozdním létě visí ledové rampouchy a vše je dokonale skryto pod sněhem. Navíc stěnu pozorujete neustále z dálky, takže najít ocelové lano je obtížné.
Tip : Na chatě visí taková tabulka, kde je vše zakresleno do fotografie. Nastudujte večer před výstupem ! (ale stejně je to obtížné).
Již tedy máte vybranou variantu výstupu do sedla. Před tím je ovšem potřeba překonat odtrhovou trhlinu. Tuto podkovu si můžete krásně prohlédnout již dlouhou dobu před tím a vybrat tak místo jejího překonání. V našem případě se pro překročení jeví jako nejbezpečnější cesta z leva, tedy pod skalními bloky. Vlastně tuto trhlinu obejdete a poté po jejím horním okraji traverzujete doprava pod vybranou variantu.
Výstup od trhliny do sedla obnáší 1--1,5 hodiny.
Ze sedla Fuorca Prievlusa začíná vlastní výstup hřebenem, který již tušíte a krev vám začíná vařit. Je ale třeba překonat technicky nejobtížnější skalní pasáže. Jedná se o poměrně náročný terén II -- III+ UIAA, ale jde pomocí kruhů, nýtů, smyc případně frendů vcelku slušně odjistit. Jde o oblezení velkých skalních bloků a to zprava i zleva. Při překonávání těchto míst dbejte na to, aby jste neshazovali volné kameny. Tyto kameny budou s jistotou ohrožovat ostatní, kteří právě postupují starou cestou kuloárem.
To již ale stojíte na začátku toho, kvůli čemu jste sem jeli. Biancograt. Impozantní pohled na nádhernou linii vedoucí na předvrchol Berniny -- Piz Bianco. Vlastní hřeben má převýšení 417 m a samozřejmě není nijak zajištěn. Jeho sklon je 25° -- 45°. Zde platí dvě zásady : "Obezřetnost vždy až na prvním místě." a "Pokud padne parťák do Švýcarska, rychle skoč do Itálie."
Z vrcholu Piz Bianco (3 997 m.n.m.) vede na vrchol Piz Bernina (4 049 m.n.m.) ostrý skalnatý hřeben, který je ovšem velmi dobře odjistitelný, mírně obtížný a tedy bez problémů průběžně prostupný. Zde je třeba kalkulovat s časovými ztrátami způsobenými slaňováními ostatních lanových družstev. Závěrečný 50 m výšvih III+ UIAA a vychutnáváte pohledy z nevýchodnějšího vrcholu v Alpách.
Sestup:
Nejlepší varianta sestupu je hřeben Spalla, který ovšem vede úplně na druhou stranu, než odkud jste vyšli. S tímto je dobré kalkulovat již při plánování. Nocleh při sestupu je vynikající použít chatu Marco e Rossa ležící ve výšce 3609 m.n.m.
Další sestup z této chaty je možný přes pláně Bellavista hřebenem Fortezza do švýcarské Pontersiny nebo normální cestou do italské části masivu.
Časový harmonogram:
Přístup: 3 hod 30 minut
Výstup: 5 až 12 hodin (dle podnínek)
Sestup: 1 hod 00 minut (Marco e Rossa)
Kde je tam to 4- místo? A kdo (mimo Climbera) to klasifikuje AD+? Příště se tak nevytahujte;-) Jo a doporučený matroš mi příjde trochu předimenzovaný. Je to tam sice přejištěný, ale víc jak 4 expresky a dvě smyce současně jsme nikde zapnutý neměli.
— Joe · 30. August 2002 · #
Páč jsem po povodni, nebude to hned, ale všechno Ti najdu. Jen vydrž. Místo toho, aby jsi napsal seriozní postřehy, chceš se jenom předvést, jakej si bourák. Materiál jsme psali vloni, kdy jsme tam byli sami a bylo o metr více sněhu. polovina kruhů nebyla vidět. Letos jsme toho zapínali podstatně méně. Jsou tam dvě místa, kde je to těžší než plotna na GG Stüdlratem, na tom trvám. Viděl jsem průvodce kde bylo AD+. Čugo, a napiš něco seriózního.
— Azbest · 30. August 2002 · #
V žádném případě se nepředvádím, jen se pozastavuji nad neobvyklou klasifikací. Na swissmountains ani aacz, ani v německém originále ani v anglickém překladu Godekeho (kde se klasifikace občas liší) tento hřeben za 4- klasifikován není. Šel jsem to pravda za ideálních podmínek (ale na takové bývá klasifikace nastavena) a nejtěžší místo bych klasifikoval 3- nebo 3. To že jdu cestu za horších podmínek mě přece neopravňuje ji v průvodci klasifikovat výše. Osobně ji vidím na AD, vzhledem k expozici a délce proti AD+ nebudu příliš protestovat – ale opět svévolně bych ji takto neznačil. Doufám, že teď jsou mé připomínky věcnější…
— Joe · 30. August 2002 · #
K popisu výstupu do sedla Fuorca Prievlusa dodávám, že nová cesta po skále je nyní (srpen 2006) už dobře vyznačená. Není to ale Klettersteig, není zde žádné fixní lano. Na skále jsou nýty se zbytky smyček a místa nýtů jsou výrazně označená žlutou barvou.
— Michael Rychnovský · 30. August 2006 · #